OGAR POBLIT

Omlouváme za delší odmlku, ale nebyli jsme zrovna příčetní. Brněnská kapitola, ta se ještě vyvinula poklidně. Po koncertě na Musilce jsme se přesunuli na studentské koleje. Dostali jsme na vrátnici opušťáky se jmény a mohli tudíž do blízkého baru Green (kdysi tam hrával Uširváč), kde do všech stran zářilo krystalické mládí a nám zas tak mladě nebylo. Záhy navíc došlo pivo a pak i všechno ostatní včetně zelené za dvě pětky, která je tam v souvislosti s názvem podniku hitem. Radši jsme poslušně ulehli, jak se na kolejní pondělí sluší.

V úterý byl na programu rozhovor na rádiu Proglas a pak v Českém rozhlase Olomouc. Mluvil jsem překotně a někdy i chytře (a někdy i blbě), řekl jsem do éteru pravdu a nic než pravdu. Načež jsem si za rohem pořídil festovní rizoto za 36Kč – Olomouc je dobrá!

Kolem páté jsme přibyli do Pozlovic u Luhačovic. Hotel Ogar je jedno z nejpohostin­nějších míst vesmíru, Nesázalovi nás mají rádi a my máme rádi je – ideální kombinace. Uvítací slivovička, nezvyklý klid, venku klamavá reklama na jaro (jasno, ale pěkná kosa), lázeňská sezona ještě nezačala. I tak se sál obstojně naplnil. Pozornému publiku jsme za odměnu nadělili mimo jiné premiéru zcela nové písně Mezi řádky, tak nové, že ani na novém cd není. Nebo obnovenou verzi vypalovačky Cíle a snad poprvé v historii Hromosvodu jsme nezahráli odrhovačku Za vodou – na čtyřstrunnou kytaru tak nevynikne. Při předchozích Křížích totiž postupně vzaly za své dvě struny, což se stává párkrát za život a je to znamení, že koncert je u konce. Kapela mi přišla nějaká ospalá – to asi z toho, že jsme byli v Brně tak hodní, to Hromosvodu nesvědčí. Lépe hraje v kocovině – je to hezky utažené dozadu, nesplašené…

Jablkoň hrál bez basy (Johny musel na otočku do Prahy zahrát s Ester Kočičkou), po druhém jablečném přídavku jsme společně usedli ke stolům se švestkovou ohnivou vodou a talíři dobrot. Kapela ožila. Rozproudila se volná jízda. Než jsme se nadáli, na okno zaťukal Xavi Baumaxa a jeho tři maxipsi se rozkutáleli po hotelu. Říkal jim inženýři a občas ho i poslouchali. Už tak bujarý večírek zdárně přikrmil tenhle humorný chlapík ze severu… Než se kdo nadál svítalo a skoro nikdo ještě nespal.

Zato středu jsme prospali málem celou. Zvlášť ten, kterému se vnitřnosti obrátily, jako raněný pták létal nočním pokojem a hledal toaletu ve skříni. Ano tam. Kvízová otázka: kdo to mohl být?

Málem jsme nestihli ostravský koncert… ale stihli jsme ho. Nestihl ho Radek Pastrňák, ale toho jsme pak stihli my jinde… Pokračování brzy. Doufejme.